Kompletní historii Londýna jistě už znáte z našich minulých článků i jiných novin. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na nedávnou historii jenž změnila Londýn tak jak ho známe a začneme v tom nejdůležitějším. Roce 1901, kdy zemřela naše královna Viktórie, která za své vlády dala naší koruně veliký věhlas a podpořila naší ekonomiku všemi možnými směry. Od těžby uhlí, stromů až po mechanické stroje jako lokomotivy, které jsme tolik znaly. Dnes už sice tyto věci nevídáme kvůli okolnostem, ale přesto je nutno říci jak velký přínos pro náš Velkou Británii byla naše královna. Vše to však začalo po její smrti. V brzkých ranních hodinách byla nalezena  mrtvá ve svém paláci. Co však bylo horší, tak královnina smrt zapříčinila změnu Anglie a našeho Londýna tak jak jej jsme jej         doposud neznali. Londýn se zahalil do černé barvy.
Aby se uctila památka naší zesnulé královny, když v                   tom v pozdních večerních hodinách se ozval obrovský výkřik z královského parku.                                               Tento výkřik byl jen předzvěst toho, co vše se ten večer odehrálo. Doposud nebyl                                         nalezený nikdo, kdo tam tehdy byl, ale jakmile křik a prosby o pomoc utichly z                                             parku se začali nořit kreatury, které začali ničit celý Londýn, trhat lidi na kusy                                       a žrát je. Prvních pár se podařilo odchytit a odnést do Oxfordu, ale to už jen pár hodin                                 na to se jich začalo objevovat mnohem více
a Londýn se tak stal dějištěm největšího                                            masakru v našich moderních dějinách.

Tu noc se hrstka statečných lidí rozhodla vyzbrojit a vyrazit do ulic aby bojovali proti kreaturám, které tu noc začali vylézat ven. V ten den se jim říkalo hrdinové, ale teď už jen hrstka z nich, která žije je známá jako Lovci. Někteří začali hlava nehlava bojovat vším, co měli po rukou a jiní zase okamžitě pomáhali raněným a najít místa, kde by se schovali. Lidé, kteří dříve žili pokojné životy tak v ten den bojovali o holý život. A právě díky Poutníkům, kteří začali prozkoumávat Londýn ze střech budov i ulic se podařilo najít Strett of Yharnam, kde nejenomže sídlíme, ale stalo se tohle místo zároveň poslední nedobytnou baštou lidstva a boji proti našemu naprostému vyhynutí! Ti stateční z nás jenž jsou stále tam venku i nyní nebo prohledávají celý Londýn aby nám zajistili potravu a léky se pro nás stali 
nepostradatelnými
hrdiny. Spousty lidí však
odmítalo opustit své domovy
a dnes jsou buď prázdné a
nebo z nich jsou obchody.

Obchody, které slouží jako přechodné stanoviště lovcům a poutníkům, ale také nadějí, že stará doba ještě může přežít. Málokdo dokáže i teď zpochybnit groše, ale už nemají takovou hodnotu jako dnes. Všichni se snaží si navzájem pomáhat nehledě na odměně a spousty lidí nemají žádnou práci a jen spí ve sklepeních domů a snaží se přežít tyhle kruté časy. V noc, kdy se však toto stalo bylo neuvěřitelné, že právě ulice Yharnamu byli obestavěné barikády z různých materiálů, které měli hlavně sloužit k odražení jakýchkoliv nepřátel. Není jasné, jestli za tímhle stojí přímo majitel Yharnamu, ale je jasné, že                       ten    den mu každý byl vděčný. Pro 
všechny lidi, kteří tam tehdy byli 
jistě zůstává otázkou, co vše za tím
bylo. A jaktože někteří byli i na 
tyto události připraveni ať už 
barikádami za kterými jsme dnes
a nebo zbraněmi, které pomohli
tyto stvůry odrazit. V Oxfordu
dokonce ještě ten večer byla